15.01.2008
V následujícím příběhu narážím na malý problém, který neumím uspokojivě vyřešit. Ale zároveň až na jeho konci mohu říci, o jaký problém vlastně jde. Takže budeme dělat, že tento úvod neexistuje. Začínáme …
Jedu si takhle, hladov, nějakou dírou na konci Prahy, když tu náhle na mne zdálky zazáří logo KFC. Pádný argument v podobě zvukového projevu mého žaludku donutil levou ruku pohnout ukazováčkem směrem vzhůru, čímž se rozblikalo auto doprava a to jak jistě uznáte je dobrý důvod k tomu odbočit. Zajedu k sexy „mluvítku,“ stáhnu okénko, nadechnu se a: „Dobrý den, vydržte prosím..,“ ozve se z čehosi nápadně podobného krmítku pro ptáky zapíchnutého do trávy. „Ale jo, proč ne,“ řeknu si v duchu a pokračuji ve svých niterných myšlenkách se stáhnutým okénkem po své levé ruce. Po několika minutách slastného a ničím nerušeného přemýšlení se najednou ozve: „Dobrý den, Jitka, jaké máte přání?“ „Roosevelt dobrý den,“ odvětil jsem pohotově a ihned jsem se zarazil. „Ehmm, Vás asi moje jméno nezajímá, zřejmě chcete vědět, co si dám k jídlu,“ dodal jsem a dál to již není zajímavé. Neplyne z toho nic jiného, než ponaučení, že prostě ne vše, co vás vytrhne z rozjímání je příchozí hovor. Bystří z Vás jistě pochopili, že se nejmenuji Roosevelt a že do astrálního deníku jednoduše nemohu použít své jméno. Především z důvodu, že žádné příjmení nemám.
23.01.2008
Abychom příliš neměnili téma, tak zde mám další „auto příběh.“ Koupil jsem si Jeepa, který se kromě jiného vyznačuje nadprůměrnou výškou pozice sedačky nad vozovkou a automatickou převodovkou. Nás v tomto příběhu zajímají pouze tyto dvě věci. Pro lidi netechnického vzdělání ještě podotknu, že auto s automatickou převodovkou jaksi přišlo o spojkový pedál a při odbrzdění se rozjede samo vpřed, či vzad (podle toho kam máte zařazeno). Technická vsuvka je skutečně nezbytná, věřte mi. Takže, .., přijedu si takhle před barák a vidím volné nejlepší možné místo „první v řadě“. Abych byl úplně přesný, je vlastně v řadě až druhé, neboť první je vyhrazené pro hotel. Zaraduju se a začnu couvat na toto nejlepší místo, jak jsme si vysvětlili, druhé v řadě. Nerad nechávám sebemenší mezeru mezi nárazníkem auta a vyhrazeným obdélníčkem na silnici, a protože pospíchám, tak se pravou rukou odpoutávám, levou otevírám dveře, za prvé z důvodu abych užuž vystoupil a za druhé z důvodu, abych si pohledem pod dveřmi zkontroloval vzdálenost od příčné čáry vyhrazeného místa. Přes přední dveře není vidět, tak se maličko skláním do boku. Stále není vidět, tak se skláním víc a víc, až najednou gravitační síla překonala váhu zbytku mého těla, které vypadlo na zem a opřelo se rukou o ní. Zároveň jsem se přestal dotýkat brzdového pedálu, což mělo za následek akceleraci vozu s řidičem s hlavou pod dveřmi. Ještě kousek a mohl jsem auto podlézt zespodu, nastoupit od spolujezdce a přihlásit se s číslem do cirkusu. A jak to dopadlo? Trapně. Odrazil jsem se rukou zpět do auta, zabrzdil a dělal, že to bylo schválně. Nicméně musíte uznat, že takovéto kousky nejsou k vidění každý den.
26.01.2008
Sedim si v klidu o počítače a najednou bum. Něco spadlo někde za mojí levou rukou na zem. Líně se otočím a na zemi se povaluje čistič na monitor ve sprayi. Dál sedim v klidu u počítače. Co jsem však nevěděl, bylo, že tenhle čistič ve sprayi cestou spadnul na laminovač. Na tom by nebylo až tak nic zvláštního, kdyby nespadnul na zapínací tlačítko, čímž laminovač zapnul. Takže jak jsem říkal, sedím v klidu u počítače a jako kulisu poslouchám radio. Nevěnuju mu nijak velkou pozornost a to až do chvíle, kdy začnu mít dojem, že je něco v aktuální skladbě špatně. To co hraje, je úplně nová písnička, která se mi ale zdá remixovaná. No jo, je to remix, na pozadí je slyšet pravidelnej elektronickej zvuk, něco jako elektronický bubny. “Blbost,” konstatuju v duchu a dál si v klidu sedím u počítače, ale to jenom do chvíle, kdy písnička skončí a elektronickej bubeník bubnuje dál. Vstal jsem. Vypnul radio. Aha, tak písničky remixovaný nejsou. Jdu po zvuku. Zvednu čistič. A zjistim, že mi čistič zapnul laminovač, kterej dělá divný zvuky. A smrdí.
