Bar pro seniory

Přejezd do Quebecu znamenal značný posun k lepšímu co do tloušťky a estetické vizáže lidí. Možná vás zaráží, proč o tom stále mluvím. Ale věřte, že jen proto, že přesto, že jsou Američané obvykle milí a příjemní lidé, tak jsou zároveň obvykle až strašidelně oškliví. Normálně byste to přešli, ale nesměli by se vyskytovat v tak neskutečném množství. Je to tak výrazné, že to chtě nechtě vnímáte stále. Vraťme se však do Quebecu. Hned na první čerpací stanici jsem si oddechl. Sympatická slečna za pultem vypadala normálně. Ne hezky, ne ošklivě, prostě normálně. V Americe by byla za hvězdu a stála frontu na epizodní roli do televizního seriálu. S úsměvem a blaženým pocitem, který se mi rozléval po zádech, jsem nasedl a nastartoval a v periferním vidění jsem viděl výraz Martina, který měl v očích jeden velký otazník. „Nejsou tady hnusný lidi,“ podotkl jsem směrem k přednímu sklu a ještě pár minut si dementní úsměv na tváři ponechal. Vydali jsme se najít bar, kde bychom si po několika týdnech spravili náladu. Byl nedělní večer a bary byly prázdné…., až na jeden. Hrála v něm živá hudba a měl neprůhledná skla. Odvážně jsem vykročil dovnitř, udělal pár kroků směrem k baru a zarazil se. Po pravé ruce jsem měl přibližně pět seniorů na parketu, kteří předváděli roztodivné kreace. Zraky ostatních, sedících, jsem doslova cítil, a tak jsem drobné zaváhání zahodil tím, že jsem se nadechl a suverénně pokračoval k chůzi, až ke stolečku u stěny. Sedli jsme si a beze slova pozorovali okolí. Z této činnosti nás vytrhla až servírka, která vzápětí zmizela, aby přinesla dvě tři čtvrtě litrové lahve piva. Bar byl, až na servírku, plný důchodců, kteří sem podle všeho chodili pravidelně a nacvičovali hromadně choreografii. Působilo to komicky, až jsem se občas nenápadně rozhlédl, zda jejich vystoupení odněkud nesleduje kamera. Na druhou stranu nutno podotknout, že takto zabitý čas je bez diskuze lépe strávený, než nad seriálem. Když dvoučlenná kapela zahrála poměrně obstojně The Wall Part II, tak jsme se na sebe s Martinem podívali, ušklíbli se, telepaticky konstatovali, že to není zas tak špatné a vyrazili do zaparkovaného auta. Shrňme si to. V Americe jsou lidé oškliví a tlustí, v kanadě hubení a staří a tancují. Je to dobré, nebo špatné?