Přišel jsem na rozdíl mezi business a economy třídou v letadle, která mi do této chvíle zůstala utajena. Není jím servis, lepší jídlo, neomezená konzumace alkoholu, více místa, či polohovatelné sedačky. Je jím prostor. Ne neodporuji si. Nemám totiž na mysli větší sedačky. Abych to nepropálil hned na začátku, povím vám krátký příběh:
Při posledním letu jsem si pořídil nové příruční zavazadlo, největší možné velikosti, kterou letecké společnosti akceptují, neboť jsem zjistil, že se neváží a tím pádem do něj můžu narvat ty nejtěžší věci. Dobře se s ním manipuluje a navíc se mi na něj vejde brašna s notebookem. Teď když máte obrázek jedoucího malého kufru po letišti v hlavě, tak si představte, jak s ním najíždíte do letadla, projedete okolo usměvavé letušky, usmějete se také, zabočíte do letadla, projíždíte uličkou v business třídě, projedete okolo zástěny oddělující business od ekonomické, jdete si hezky svižně a najednou, z ničeho nic, se vám zasekne ruka ve které držíte rukojeť kufříku. Popojdete ještě pár metrů setrvačností, zakloníte se svírajíce rukojeť, couvnete zpět ke kufříku zaklíněného mezi sedadly a dojde vám, že kufřík dál jednoduše nepojede, i kdyby jste se rozběhli. Uličky v ekonomické třídě jsou totiž o malý kousek užší. Ne tak, abyste to viděli na první pohled, ale dost na to, aby příruční kufr neprojel. Prostě je vám názorně demonstrováno, že jste opustili exkluzivní zónu a ocitli se v dobytčárně. Musím dodat, že mě tento zážitek rozesmál nahlas, až mi vehnal slzy do očí a upozornil kolemsedící na magora smějícího se zaseknetému kufru v první řadě ekonomické třídy. Tohle budu dělat pokaždé, dokud mě to bude rozesmívat.
