Den 10 - Texas / New Mexico

Rest Area, kterou jsme večer našli byla celou noc okupována kamiony a jinými auty. Ráno mě probudilo blikání majáku auta šerifa který zastavil u našeho auta. Posadil jsem se ve stanu a zjistil, že zastavil kvůli někomu jinému, s podobnou taškou vzadu za autem. Ten ale nedbal na doporučení, dát značku ze zadních dveří auta na nosič a to se šerifovi nelíbilo. Mlátil ho násadou od koštěte, dokud neslíbil, že to nepředělá. Možná to bylo trochu jinak, byl jsem přece jenom rozespalý. Lukáš vzal s povděkem, že přijela místní údržba trávníku odpočivadla s takovými těmi ptákovinami, co se točí a prdí vodu kolem dokola. V trenkách začal pobíhat kolem, sledujíce vodu a oplácávaje se. Jeho sestra, se mu chvilku smála, ale pak si uvědomila, že by rovněž zasloužila něco málo vody a předváděli taneček spolu. Nato všechno zpovzdálí koukal postarší černoch ve slunečních brýlích, sedící na haubně auta, který měl odpočívadlo na starosti. Po chvíli ležérně vstal, otevřel dveře auta, cosi z něj vyndal a volným krokem se vydal k sourozeneckému páru skotačícímu na trávníku. Pokynul jim na znamení, že se sprchou to bude lepší, nacvaknul ji na hadici, podal Lukášovi, zvedl točící prdítko vody ze země a volným krokem se odešel posadit na haubnu auta a pozorovat svůj revír. Jako evropan a průměrně uvažující čech bych spíše předpokládal, že je dotyčný půjde vykázat z trávníku, protože, …, protože by mohli šplápnout krtkům na hlavu třeba. Holt někde na světě se uvažuje konstruktivně. Lepší někoho vyhodit tak, že mu pomůžu a on o to dřív vypadne, než se pouštět do naprosto zbytečných hádek.. Auto nám už předevčírem atakovalo hranici 100.000 km a tak byl čas mu dopřát trochu čerstvého oleje a něco nového na dýchání. Stotřicetikilová dvacítka v sexy šortkách mi zpoza pultu podala po třiceti minutách čekání fakturu na 45 dolarů a přišel čas opustit Texas. Cestou jsme narazili na nepřehlédnutelnou stejkárnu Big Texan, kde jsme na hodinu zakotvili. Lukáš se nenechal zlomit k pokoření 2,1kg velkého stejku, který pokud by zdolal, tak jak to v podobných podnicích bývá, by byl zadarmo. Sice ho trochu nahlodalo, že by byl nejmladší a o řád lehčí, než ostatní, co již v síni slávy viseli, ale nakonec to k přesvědčení nestačilo. Já jsem na podobné disciplíny z nějakého záhadného důvodu naprosto nevhodný, neboť mne spolehlivě ucpe středně velká palačinka. Protestně jsem si alespoň dal ochutnávku piv, což představovalo čtyři kalíšky piv zasazených do dřevěného držáku, z nichž v jednom plaval pomeranč. Raději jsem polovinu rozlil po podlaze a pak pozoroval jaký má kdo balanc. Když jsme dojedli, postříleli jsme o patro níže s Lukášem za čtvrťák pár Zombie, jednoho kostlivce, nějaké plechovky a další blíže těžko identikovatelné předměty, které po zásahu předváděly roztodivné kreace a zvuky, nasedli do auta a po kilometru jsem si vzpomněl, že mi nějak chybí notebook. Ležel na svém místě pod stolem. Po stopadesáti kilometrech jsem si vzpomněl, že mi chybí mé oblíbené sluneční brýle a má neoblíbená telefonická sluchátka. Pro ty jsem se už ale nevraceli a tak si alespoň Karolína koupila pravý Texaský klobouk u pravé Texaské benzínové pumpy. Albuqurque nás přivítalo neskutečně levným hotelem a neskutečně vyžilou recepční. Na recepční jsme nekoukali, klimatizaci na pokoji zapnuli do postelí ulehli, na stropy se koukali a sny si zdát nechali.. Spotřeba 14,8 / Ujeto 723 km