Pumpa Conoco spolkla Lukáše na přibližně půl hodiny, aby se vypotácel se čtyřiceti krabičkama žvýkacího tabáku v náručí, širokým úsměvem na tváři a policajtem za zády. Státní zaměstnanec nám vážným tónem nám sdělil, že za sedmero křižovatkami od pumpy Conoco je kasíno a v něm dostaneme každej, pokud nám je alespoň 21, $20 USD do první hry. Sice se nikomu, kromě mě, do kasína nechtělo, ale protože sedmero křižovatek bylo vzdáleno zhruba 5min a já se tvářil přesvědčivě, tak jsme nakonec do kasína dojeli. Policista se mýlil. Dostali jsme $20 USD na slot machines (omlouvám se, ale postrádám český výraz) a $20 USD na stolní hry. Martina dostala vynadáno od ostrahy, že nesmí na koberec, protože ještě nedorostla. Lukáš sáhl na páku a okamžitě vyhrál $23 USD. Já si odnesl dolar. Na stolních hrách jsme zasedli ke stolu s Black Jack a po necelé čtvrt hodině jsme odcházeli s $45 USD (já), $40 USD (Lukáš) a $10 USD (Karolína). Zajímavý začátek dne. A v zásadě nám tyto zážitky vystačily na celý den, neboť jsme se chtěli přemístit do Arizony, což neznamenalo nic jiného, než ukrajování co největšího množství km v co nejkratším čase po asfaltu dálnice.. Zatím největší kemp, který jsme za cestu objevili, tvořící po americe celou síť s názvem KOA nás přivítal obsluhou, která po rozluštění mé platební karty pronesla: "Čegoslovakia? Jagsemate?" Osobně mi podobné situace spíš vadí, nicméně usmál jsem se a pokynul na znamení obdivu, vzal si účtenku a odjeli jsme na naše stání. V areálu byla rychlost omezena na 5mil za hodinu a na každé křižovatce stopka. Lukáš obě značky ignoroval a v prachu zvířeného písku zastavil u stolečku s číslem 53. Když jsem přestal kašlat, tak jsem koutkem oka zahlédl pána s prošedivělým vousem, jak jede strašidelnou rychlostí v bílém, malém, podivném vozítku směrem k nám a vražedně se tváří. Sdělil Lukášovi, že na stopkách se zastavuje a limit se dodržuje. A odjel. Už ne strašidelnou rychlostí.. Spotřeba 14,3 / Ujeto 653 km