Den 15 - Nevada / California

Dnešek se měl nést v duchu odpočívání a pomalého posouvání do Californie, leč…, nenesl. V noci mi pětkrát zvonil telefon, který jsem odmítal vzít a ráno jsem našel SMSku, kterou mi bylo oznámeno, že z důvodu podezřelých transakcí na mé platební kartě, mi byla tato zablokována. Vzhledem k tomu, že ji naše výprava používá jako hlavní platební prostředek a tudíž její blokace znamená značné omezení, jsem okamžitě zavolal na Citi linku, kde jim nefungovalo ověřování, důsledkem čehož jsem se nemohl ověřit a kartu odblokovat. Sdělil jsem asertivní slečně, která do zblbnutí mile opakovala, že mě znovu a znovu přepojí do ověřovacího automatu, že to nemá smysl zkoušet po sedmé, osmé a deváté, že bude lepší, když mi zavolají na můj, jimi ověřený telefon a to ten druhý než na ten, na který volali v noci. Ve finále slečna přitakala, jako teda že zavolají. Nestalo se pochopitelně nic až do dne následujícího. Neboť je zbytečné tuto nezajímavou historku roztahovat do dvou dnů, tak našim čtenářům sdělím, že nezavolal nikdo, ale kartu se nakonec odblokovat přece jen podařilo. Důvodem zablokování nebyla ani jedna z mnoha desítek transakcí za celou dobu našeho výletu, z nichž některé byli za stovky dolarů, ale jedna jediná, v mexické restauraci v hotelu MGM, v Las Vegas, za $4,79. Kdo víte, jakým úžasně důmyslným systémem se vyhodnocují podezřelé transakce, nechť mi napíše na email. Děkuji. Stala se nám drobná nepříjemnost, která tu obyčejně jemnější polovičku s největší pravděpodobností zajímat nebude. Stisknul jsem omylem tlačítko "Reset" na našem palubním počítači ve chvíli, kdy na něm byla naše dlouhodobá průměrná spotřeba za posledních 6.500km. Pan Jeep totiž telepaticky vyslyšel mé nikdy nevyřčené přání, aby nepodceňoval lidskou inteligenci a nenutil uživatele potvrzovat nevratná přání. Jde mi o klasický systém, se kterým se setkáváme napříč veškerým elektronickým průmyslem a na který byť jsem si dávno zvykl, tak mi podvědomě stále vadí. Pokud chci něco vymazat, tak nepotřebuji položít otázku jestli jsem si skutečně jistý ANO/NE. Jsem si jistý. Až na vyjímky. A ta nastala právě teď. Znamená to, že tlačítko od venkovní teploty je prostě příliš blízko tlačítka "Reset," zcela jistě nikoli, že mají výrobci pravdu, když předpokládají, že uživatel je blb. Odpoledne kolem páté hodiny jsme se rozhodli najít místo, kde zůstaneme přes noc. Našli jsme ho v půl jedenácté. Dílem proto, že jsme si vybrali cestu přes horské městečko, dílem proto, že se slečny pro změnu báli zombie z města s vyschlým rybníkem. Tentokrát vynechám detaily o tom, jak zombie, které nemohou na světlo vyčkávají a okny vyhlíží turisty, aby je pak okousali a zahrabali do bahna vyschlého jezera. Pochopit souvislosti je totiž zcela nad mé možnosti. Podstatné bylo, že teploměr v podvečer ukázal 18 stupňů a v noci 15. Krása. Kdyby to někdo nepostřehl, tak znovu: byla to krása, teploměr ukazoval čísla 15 - 18. Jezero bylo kolem dokola oblepené městečkem a v něm vlastně nebylo ani nic zvláštního. Krajina, hmmm, krajina měla neskromně od všeho něco. Jezero, skály, hory, stromy, potůčky, kopečky… a v nich medvědi, veverky, děsně tlustej chlap, … Nejzajímavější na městě ale nebylo nic z toho co jsem napsal, ale jeho nepopsatelný charakter. Mělo své kouzlo. Čím? Jo, tak to nevím. Napsat umím jen to co vidím.. Spotřeba ? / Ujeto 419 km