Do auta neteče. Nemyslím tím do kabiny, tam nějak nemá kudy, myslím dozadu do postele. Je tam sice teď při dešti vlhko, ale nic co by se nedalo přežít. Tedy, ono do auta teče, ale pouze v místě nohou a to ze zcela pochopitelného důvodu, protože to vzadu nejde zavřít. Mám sebou jako správný tramp (jak poznamenala Eliška) peřinu a polštář, protože se to do auta prostě vejde a peřina je jednoduše fajn. Zima mi tedy není, i když bych teplotu tipoval lehce nad nulou. Horší to je s nalézáním do auta. Zadní čelo se strašně špatně otevírá. Potřebujete k tomu kladivo a zcela jistě se mnou budete souhlasit, že když se vám v noci chce čurat, nemáte moc náladu na hledání kladiva a mlácení do kolíku, který musíte vytlouct ven, aby šly dveře otevřít. Alternativou je, protáhnout se mezerou mezi rezervou a střechou auta. Za normálních okolností by to zas takové zlo nebylo, ale přece jenom vykloubené rameno ještě úplně v pořádku není. Příště zkusím čurat přímo z postele.
Právě jsem sjel ze silnice do lesa a čekám, až se přežene šílená přeháňka, na kterou není Chevrolet příliš vybaven, takže mám alespoň prostor napsat, co se odehrálo od probuzení, do této chvíle.
Probudil jsem se kolem čtvrté s pocitem, že je můj spánkový příděl vyčerpán a tudíž nic nebrání tomu, abych opustil postel, vysoukal se mezerou mezi pneumatikou a rámem střechy ven z auta, provedl jeho kontrolu, na kterou se večer nedostalo, a mohl začít ukusovat z velké porce km, která mě ještě čeká.
Co se týče mechanických a elektrických věcí, vše se zdá být ok. Tedy skoro, ale k tomu se dostanu. Motor je perfektní, olej nežere, světla svítí, stěrače stírají a klakson pro jistotu nemám. A teď co v pořádku není. Z hlavní převodovky se ztrácí olej. Ne moc, nicméně zároveň nic, z čeho bych měl dobrý pocit. Mluvím teď o mechanické spolehlivosti, ne o „nature friendly“. Nicméně zásadní problém je rozvodovka. Stejně jak při cestě do Albánie, stejně jako při jejím „rozštípnutí“ u Jeepa. Nějak na ně nemám štěstí. Funguje dobře, nicméně ztrácí se z ní olej. Hodně. Dokud auto stálo, nic z ní neteklo, ani nesáklo. Nicméně po jejím zahřátí, se na přibližně 600 km ztratilo zhruba 1,5 litru (z 2,5 litrové náplně) a to je jednoduše moc. Nad ránem, v kuželu baterky, byla pod autem docela velká louže. Bohužel to teče kolem výstupní hřídele k zadnímu kardanu, což znamená rozvodovku vyndat, rozpůlit a simering vyměnit. A to je problém. Zaprvé ho nemám sebou a za druhé to je operace reálně na den (pokud máte simering, servis má čas a není daleko). Dolil jsem tedy olej, “vygooglil” si seznam servisů v okolí, projel se po okolí a po osmé servisy obvolal. Nebudu to natahovat, rozhodnutí padlo s posledním servisem a potěší minimálně mojí mámu, vracím se domů.
Luděk k tomu poměrně vtipně poznamenal: „No, tak ses jel vyspat do Německa.“ A ano, proč ne. Proč bych se nemoch jet vyspat do Německa? Takže shrnuto, celkem jsem ujel cca 1.200km, velmi příjemně se vyspal v lese v Německu a zhruba 30min jsem s autem blblnul v lese. Za pár dní z toho zůstane zase jenom to, na co se s úsměvem vzpomíná.
Děkuji za pozornost, tentokrát to bylo krátké.
