Den 7 - Florida

Voda voda, slaná voda, písek, voda, písek v zadku, voda, vlna, písek v hlavě a kostra kraba. Tak vypadala pláž. Hrozně mi vadí, když mi nateče slaná voda do krku. A že to je hned. Teplota vody byla těžko identifikovatelná. Místama teplá, místama studená, místama člověk nedosáhnul na dno a vzápětí se kopnul kolenem o dno. Okolo nás vyskakovali do vzduchu ryby a já čekal na nějakou vlnu, abych přišel konečně na to, jak se potopit a nenechat si natýct vodu nosem do celý hlavy. Přestalo nás (tím myslím Lukáše a sebe) to bavit přesně včas. Když jsme si naházeli věci do auta, omyli se v bazénu a sedli do auta, tak najednou z onoho "čista jasna" (vsadim se, že "z čista jasna" vymyslel ožralej polák) začalo strááášně pršet. Plavky co schnuly na střeše přestaly schnout a my se vydali směr Disney Land. Cestou jsme spolikali výbornej oběd u Fridays a já vyděsil obsluhu komáříma pupínkama na nohou, kterejch mám něco kolem stovky. Myslim, že by se to dalo prezentovat jako novej druh módy. Tetování už je starý, ale pupínkování by se klidně mohlo chytit. Nezkušení a ztraceni, jsme omylem nejdříve zajeli do Disney Downtown. Toto místo moc atrakce nepřipomínalo. Bylo zde hrozně moc lidí, hrozně moc krámů, ale žádný plyšák po ulici nepobíhal, vstupné se neplatilo, i došli jsme k nezvratnému závěru, že jsme v jakési Disney prodejně, která má gigantické rozměry a proto se také dělí na severní, jižní, východní a jak bystrý čtenář tuší, .., ano i západní část. Ke každé patřilo vlastní parkoviště. Nakupovat jsme nechtěli a to i přesto, že mi je kopáno do sedačky. Nakupovat jsme prostě nechtěli, i přesunuli jsme se o 10km, za skutečnou bránu pohádkového světa, s parkovným za $12 USD, do Disney Landu. Rád bych pokračoval, ale není moc jak. Poté, co jsme uskočili před vláčkem, řízeným patnáctiletou puberťačkou, řítícím se po rozžhavném asfaltu a sehnuli se před druhým vláčkem nad našimi hlavami, kterého zaručeně řídil kostýmovaný superhrdina, jsme se ocitli před nekonečnou řadou pokladen. Karolína pronesla dvě věty, nejprve: "chápu správně, že vstup je za $75 USD na jednoho?" Poté co jsem přitakal pronesla druhou větu: "Tak já nikam nejdu, rači si koupim v Nike deset mikin, troje tepláky a padesát triček." Vrátili jsme se k autu, Karolína si schovala parkovací lístek nejdražšího desetiminutového parkování a jeli jsme směr národní park a kemp. Spotřeba 14,2/ Ujeto 345 km