Jak jsem již někde naznačil, Varadero je v podstatě turistický resort. Najdete tady z Kuby jenom střípky. Kubánec, kolo, moped, staré auto a obchod s dutníkama Kubu neudělá. Ve Varaderu je vše přizpůsobeno turistům, od zájezdů kamkoli, přes servis až po ceny.
Pokud se chcete vyvalit a plácat u bazénu, nebo u moře a nějakého důvodu tuhle činnost chcete provozovat zrovna na Kubě je Varadero pro vás. V opačném případě se mu obloukem vyhněte. Jediné, co mi přišlo zajímavé je, že se tady dá “pod rukou” sehnat téměř vše. Pro představu, krabičku doutníků Cohiba Esplendidos, která u nás stojí přes dvacet tisíc, koupíte v originálním balení, včetně kolků, za osmdesát EUR. Jestli to někdo vynáší z továrny, nemám tušení, ale taková je cena.
Hotel Roc Barlovento byl poměrně čistý a zbytečně velký. Styl jídla “all inclusive” mám vyloženě nerad a je tady tak nějak běžný, což opět ukazuje na zaměření na turisty. Každopádně, část která patří pod hotel, a líže jí moře, má svého plavčíka. Byl v podstatě neviditelný do doby, než jsem šel do moře, když byly poměrně velké vlny. Nikdo na pláži nebyl, takže to poprvé od doby, co jsme se ubytovali, začalo být zajímavé. „Srabové“ pomyslel jsem si s úsměvem, když jsem proskakoval vlny a šel stále hlouběji a hlouběji do moře. Občas jsem zaslechnul nějaké pískání, ale nevěnoval jsem mu pozornost. Martina zůstala na břehu, protože se jí do vody nechtělo.
Z ničeho nic se objevil v mém zorném úhlu kajt a na něm se strašidelným výrazem plavčík, kruh přehozený přes hlavu a rameno a mával rukama na znamení, že se blíží Godzilla, nebo hejno zmutovaných žraloků. Vlastně se nic zajímavého nestalo, bylo mi vysvětleno, že červené vlajky „tam nemáme pro legraci“ a tím iluze toho, že si můžu na Kubě dělat, co chci, se definitivně rozplynula.
Málem bych zapomněl na jídlo. Je super hnusné. Možná tomu nebudete věřit, ale Kubánec dokáže uvařit hnusná i vajíčka a ugrilovat čerstvou rybu tak, že se nedá jíst. Vyřešili jsme to tak, že jsem v hotelu vylezl na palmu a natrhal pár kokosových ořechů. Mimochodem, vyloupaný kokosový ořech tady nekoupíte. Je to pro ně moc práce. V lepším případě useknou vršek kokosu a nalijí do něj rum. Níc víc nečekejte.
Poslední tip je staré oblečení. Vemte ho sebou. Funguje lépe, než peníze. Kubánec nemá šanci si nic koupit. Proto i se starším oblečením uděláte velkou slávu. Sám jsem jel s jedním kufrem plným oblečení, které jsem původně chtěl odvézt na chalupu. Strhla se o něj bitva. Doslova. Chcete-li si naklonit místní, vemte jim něco, co nenosíte.
