Než jsme dojeli do skladu, honila nás únava, daná časovým posunem a bezmála třemi dny spánku v převážně vertikální poloze. Pokud se tedy za spánek dá označit bezvědomí v délce maximálně jedné hodiny v kuse. Krátkodobě se lze udržovat při životě kafem, hlasitou hudbou tipu Hooked on a Feeling, aneb „Huga Chaga“ s lítajícím Davidem Hasselhoffem, který kouše do gumové ryby, odkaz najdete kousek níž, a žvatláním o čemkoli, na co jde reagovat jinak než odpovědí ano/ne.
Není překvapivé, že monotónní zvuk dálnice, společně s líným brumláním sedmilitrového šestiválce, nám naší snahu udržet vědomí v tomto světě spolehlivě válcoval, takže Martina vždy po nějaké chvíli odpadla a já si začal opakovat protispánkové metody, které mám rozdělené podle intenzity potřeby spát. Antispánkové automobilové know-how, neboli AAKH vám, našim čtenářům, rád předám. Vypadá takto:
AAKH Fáze 1: Lze identifikovat podle toho, že člověk sleduje cokoli, jen ne to co by jako řidič sledovat měl. Například se zaujetím sledujete jak nakřivo je nakreslená dělicí čára, kolik zvířat má přejeté tlapky, nebo jiné části těla na krajnici, jak se tváří protijedoucí řidiči, jak se vám hejbou chlupy na ruce při stáhnutém okénku, apod.
Opatření: Kafe, či něco na ten způsob, a/nebo strašlivě velká žvýkačka, tak velká, že nelze žvýkat jinak, než s otevřenou pusou a hlasitě, a/nebo funění, spočívající v dýchání nahlas a zhluboka, a/nebo pokud nepospícháte zastavení a oběhnutí auta několikrát dokola. Z navrhnutých spojek „a/nebo“ doporučuji spojku „A,“ a to i přesto, že kafe se strašlivě velkou žvýkačkou chutná vyloženě strašidelně.
AAKH Fáze 2: Obsahuje příznaky fáze 1 a navíc se projevuje občasnou ztrátou orientace na zlomek vteřiny. Stává se tak při pohledu mimo silnici a zpět na silnici. Řidič je stále schopen reagovat poměrně promptně a správně, ale je zmatený a je schopen jet pouze po hlavních silnicích. Sledování navigace a odbočovat podle ní, je v zásadě nereálné, natož snaha o vlastní úsudek ve smyslu „kterou odbočkou odbočit.“
Opatření: stejné jako ve fázi 1 plus: „hopsání“ na sedačce, optimálně do rytmu co možná nejhorší elektronické hudby, A povídáním si pro sebe, či snahou zpívat, A pitím čehokoli studeného, A změnou teploty v kabině auta, je jedno jestli na velké horko, nebo zimu. Cokoli, co je nepříjemné, funguje.
AAKH Fáze 3: Tato fáze pochopitelně zahrnuje fáze předešlé a pokud se k ní člověk přiblíží, tak je lepší zastavit a chvíli spát. Pro ty, kteří spát nemohou, popíšu její příznaky. Projevuje se nutkavou potřebou spát, na které jsou předešlé metody krátké. Vidíte na silnici a v jejím okolí neexistující (alespoň ne v této realitě) postavy a předměty.
Opatření: (a no to jsem obzvláště hrdý, protože je velmi, velmi spolehlivé) vysuňte ruku z okénka a předpažte s dlaní kolmo ke směru jízdy. Odpor vzduchu vám bude mít tendenci ruku odtlačit dozadu. Silou ruku udržíte v pozici před sebou. Ve chvíli, kdy na vás dopadne mikrospánek, povolí vám zároveň i svaly v ruce a tím se vám ruka rozplácne o zadní stranu okna, což bolí a vás to okamžitě vrátí zpět do reality. Kromě tohoto pomáhá dělat ksichty na řidiče kolem sebe. Je to poměrně zábavné, neboť se velmi často změní výraz v obličeji i jim.
AAKH Fáze 4: Tento stav jsem zaznamenal pouze u svého bratrance Kryštofa a nikdy jsem se do nej nedostal, neboť jsem vždy včas zastavil. Projevuje se tak, že tři vteřiny spíte a jednu vteřinu řídíte.
Opatření: sebrat dotyčnému volant a poslat ho spát bez ohledu na to, jak moc přesvědčivě tvrdí, že je naprosto čerstvý.
