Navigace a Quebec

Dalo by se říct, že náš TomTom GO, coby „navigace v krabičce,“ má strašlivě škodolibý smysl pro humor. Trvale nám vymýšlí neexistující cesty, trvá na tom, že vprostřed dálnice je sloup, nebo pěti metrový „úskok“ do strany a podobně. Na to všechno jsme si zvykli a začali její vtipné hry brát s rezervou. Jenomže ani navigace to nevzdala a vymyslela novou hru. Zahrála si jí s námi včera v Quebecu, na jeho nejsevernější části, odkud už snad žádná další silnice, která by byla na mapě nevede, ve vesnici s názvem Dolbeau – Mistassini.. Představte si toto: Martin s rozvážností sobě vlastní řídí, odbočí na semaforu o odbočku dříve, načež navigace přepočítá alternativu a klidným hlasem nás vrátí přes boční ulici zpět. Provede nás po parkovišti, kterou vydává za hlavní silnici, kde Martin poslušně přejíždí načmáraná parkovací místa na asfaltu, převede nás přes zpomalovací retardér a dál po té největší hlavní třídě, přes neexistující křižovatku přímo skrz minimálně sto let starou ohromnou budovu dál a dál.. Martin znejistěl a před budovou zastavil. Nepřesvědčil jsem ho, ani když jsem mu důrazně interpretoval to, co viděl na display navigace: „Tady rovně, po hlavní, skrz tu budovu.“ Chvíli stál a pak odbočil doleva. Skřítkové v navigaci se za břicho popadali, ale nenechali se nijak vyvést z míry. Přeplánovali trasu znovu rovně. Tentokrát do areálu nějaké miniaturní továrny a skrz plot, škarpu a pole po hlavní silnici dál do potoka. Martin dojel čumákem k plotu a opět zabrzdil. Chvíli se rozhlížel a pak začal vrtět hlavou. Zeptal jsem se, jestli teda jako pojedeme, nebo jestli zase neposlechne, na což zareagoval větou: „Zkurvená navigace,“ a vrátil se zpět na první křižovatku. Inu děti, pokud se vypravíte do Quebecu a jeho vesniček na severu, vemte si sebou buď aktualizovanou verzi map, kompas, tank, anebo auto s děsně velkým nárazníkem a nebrzděte..