Už delší dobu si potřebuju založit v USA soukromý a firemní účet. Ze zcela zřejmých důvodů vzdálenosti a tím i doby letu, jsem se ho chystal založit v NYC. Zasáhlo však několik dalších skutečností a celá záležitost, která měla původně zcela zřetelné obrysy, si začala žít vlastním životem.
Abych dal vše do souvislostí, musím udělat krátkou odbočku směrem k Albánii, do které jsem, jak někteří vědí, měl jet vojenským Chevroletem, který však stručně řečeno odmítl jezdit bez oleje v rozvodovce. Tato skutečnost vedla k tomu, že jak jsem začal v USA shánět díly na Chevroleta, začal jsem si zároveň uvědomovat, že přesto, že je Chevrolet skvělý, spolehlivý a v zásadě nezničitelný, je zároveň extrémně nepohodlný, hlučný a přes své ohromné vnější rozměry uvnitř poněkud stísněný. Zároveň mně jakási nevědomá část mého já připomněla, že už přibližně 12 let (od doby vzniku prvního Rubicona), chci posadit karoserii ze starého GAZe 69 na podvozek Jeepu Wrangler Rubicon. Touto krátkou odbočkou se dostáváme k časově prvnímu předmětu této cesty. Chci si splnit, co jsem si jako o dvanáct let mladší přál. Přesto, že základní odpovědí na otázku života, vesmíru a vůbec je číslice 42 (kdo neznáte Stopařova průvodce po galaxii, doplňte si vzdělání), tak plnění přání je něco jako mladší brácha této všeobjímající číslice.
Takže, jedu založit soukromý a firemní účet a koupit Rubicona z roku 2013 z aukcí pojišťoven (velmi podobně nekompromisní logika aukcí, jako u Goverment liquidation, z příběhu s pneumatikami, z roku 2012). Stojí v Californii, konkrétně v Los Angeles. A to je také první zastávka, kdy dnes, tedy v pondělí, půjdu na prohlídku auta, abych zjistil, zda-li se mi ho vůbec bude chtít koupit.
Výlet pro Rubicona na jiho-západní pobřeží a jeho přeprava po ose přes celé státy na severo-východní pobřeží, sebou přináší další aktivitu, opřenou o skutečnost, že v San Mateo, tedy v San Franciscu, cca 700 km severně od LA, mám na své americké adrese přibližně dva kubíky věcí o celkové hmotnosti cca 180kg. Jejich poslání do Prahy je poměrně drahé. Pokud je ovšem vyzvednu a dopravím na východní pobřeží, jejich doprava nebude stát nic, neboť budou v Rubiconu. Pokud ho koupím. Pokud se mi ho podaří zprovoznit. Pokud na něj dostanu značky a pokud na něj dostanu pojištění. Považujme to za drobnosti.
Alternativním cílem mé cesty, když už pojedu napříč Amerikou, je Texas. Je tam totiž další aukce na dalšího Rubicona. Pokud by za to stál, koupil bych ho rovněž, půjčil si vlek a pokračoval v cestě do Naples na Floridu se dvěma Rubicony. V Naples je totiž aktuálně Pína, která přiletěla před pár dny. Resort, kde má jejich rodina byt, je lokalita, kde se ráno před okny pohybují usměvaví staříci na golfových vozících, hlasitě se zdraví, kývajíce se v rytmu prohlubní na jinak perfektně upravených trávnících.
Když už jsem ve výkladu jednotlivých destinací na plánované cestě, tak doplním poslední. Těsně nad Naples je autobazar, kde jsem pro Michala koupil trojkové BMW. Pokud nekoupím v Texasu Rubicona, potáhnu BMW, pokud druhého Rubicona koupím, BMW jen zkontroluju, zařídím jeho vyzvednutí a pojedu směr NYC. Tam vše vyložím, zajdu za Helderem a Markem, coby speditéry společnosti In-Time shipping, na pivo. Pokud zbyde čas, zaletím si ještě do Toronta na návštěvu za Kryštofem, pokud ne, jen založím účet. Tolik k plánu a k tomu, co můžete v následujících dnech čekat. Budu se snažit v rámci možností vše dokumentovat obrazem i písmem.
