Voják

Jsem v hnusnejch erárních sprchách s rozmlácenejma dlaždicema, ve spárách špína a na stropě zkondenzovaná voda ve zbytkách pavučin. Připadám si jak zmlácenej, ale je to příjemnej pocit. Na rukou mám krev, což mě překvapí a začnu si je se zájmem prohlížet. Prohlížim si celý tělo. Mám na něm modřiny a krvavý šrámy do kterejch mi teče voda a vytejká s růžovym nádechem ven. Sprchy jsou v řadě vedle sebe – kobky pro víc lidí. Jsem tam sám. Vypínám sprchu, každej muj krok se s čvachtnutím rozlejhá. Jsem trochu zmatenej, nemůžu si vzpomenout co tam vlastně dělám, ale nijak mě to neznepokojuje. Střih. Jsem nahej ve zvláštnim pokoji bez oken. Vypadá chirurgicky čistě, ale není v něm téměř žádný nábytek. Vše je extrémně opoužívané. Sedim na posteli a pořád se pomalu prohlížim – sleduju práci svalů, zatínám ruku v pěst, otáčím ji.. Je v tom pouze zájem, nic jinýho. Ticho, zkreslený zvukový vjemy, to je to co je zvláštní. Není nic slyšet, jen můj dech a skřípění kovovýho rámu postele když se pohnu. Pečlivě a pomalu se přikrejvám peřinou do půl těla. Do pokoje vchází kolegyně z práce. Částečně tak ničí iluzi zmateně pokřivený reality. Částečně proto, že je celá ve vojenskym a v ruce má plazmovou zbraň ze který se ještě lehce kouří. Beze slova se svlékne a sedne si na mě. Koukám na ní a říkám si, že by měla něco dělat se svojí postavou, už neni nejmladší. Začne mě lochtat jak malá holka která se snaží dotýkat člověka, kterého chce a nemá lepší záminku. Střih. Tma, hrozný zmatek. Pořád slyším zastřeně. Rychle lezu z postele, sahám pod polštář a vytahuju keramickou devítku. Opatrně vykukuju na chodbu. Běží po ní skupina vojáků, vidim jim už jenom záda. Oblékám se, beru si ze skříně blíže neidentifikovatelné zbraně a vycházim ven. Apokalyptická krajina. Okolo vchodu do budovy jsou poházeny zvláštní kusy strojů a hromady zmutovaných mrtvol. Zhluboka se nadechuju a v ruce svírám zbraň. Nemám strach, cejtim ze sebe sílu. Vybavuje se mi práce šlach a svalů, jak jsem se prohlížel, mám pocit, že mám vše absolutně pod kontrolou. Najednou mám nutkavou potřebu kouknout nad sebe..